Život bez masa

14. června 2016 v 13:25 | May |  May a život
Vítám tě, drahý čtenáři, na Majčeti.
Je to zase nějaká chvilka, co jsem se ozvala naposledy. Mezitímco má třída odjela na výlet do plzeňského pivovaru, já popíjím černý čaj s citronem, občas zapšíkám, projíždím net s veganskými/vegetariánskými recepty a lituju, že neumím vařit. Jo, v tomhle ohledu jsem prostě naprosto nechopná - uvařím palačinky nasladko, krupicovou kaši a chleba s máslem. Je však jedna věc, která stojí za zmínku. Od března 2k16 jsem vegetarián. Možná se někteří škrábou na hlavě, mozkem jim koluje spousta myšlenek, pro některé to je sympatické gesto. Proč jsem se stala vegetariánkou a co je mým cílem?
Sklon k vegetariánství jsem měla už od malého dítěte. Maso, zejména vepřové a hovězí, vždy ostávalo na jinak prázdném talíři, nedotčené, popřípadě rozhrabané na spoustu malých kousků. Pravdou je, že kuřecí mi vždy chutnalo a dávala jsem si jej s radostí a chutí na jazyku. Jak čas postupoval, nebyl víkendový rodinný oběd, kdy by naše menu nečítalo mus masa a já nehlásila "Chudnko zvířátko..". Ano, myslela jsem to s nadsázkou, ale uvnitř bylo zakódováno cosi víc. K masu jsem doopravdy začala cítit silnou nechuť. Kolem pozdimu 2k15 jsem se začala označovat jako semi-vegetarián, tedy člověk, který nejí červené maso (jí drůbež a ryby). Dlouho mi tento styl stravování vyhovoval, ale postupem času jsem chtěla víc a zárověň míň. Víc rostlin, méně masa. Možná to bylo novým přítelem, který vegetariánem je, možná srovnání myšlenek a priorit, nicméně začátkem jara jsem se rozhodla pro úplné vegetariánství. Vzhledem k tomu, že maso jsem nikdy nemilovala a dlouhou dobu jsem jedla jen drůbež, přechod na bezmasou stravu mi nedělal žádný problém. Moje mamka začala mé rozhodnutí konečně respektovat a nyní je s tím stoprocentně srozuměná, za což jsem neskutečně ráda. Popravdě, byl to s ní velmi těžký boj a běh na dlouhou trať. Ale přece jen, za necelý týden oslavím 18. narozeniny, cestu svého života si můžu určovat sama.
Být vegetariánem je fajn. Cítím se šťastně, nemám výčitky svědomí a jím to, co mi chutná. Pokud tedy stále váháte, máte mé vřelé sympatie. Nenechte si do ničeho mluvit, rozhodnutí je plně na vás. A přece jen, pokud vám bezmasá strava vyhovovat nebude, k masu se můžete vrátit kdykoliv, stejně jako k vegetariánství.
Vegetariánům zdar!

May
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama